V Česku se bojíme změny a nové architektury, aby něco nepokazila, říká Petr Hájek

Magazín

Bulvár / Magazín 119 Zobrazení komentářů

V Česku se bojíme změny a nové architektury, aby něco nepokazila, říká Petr Hájek

Jak jste reagoval na prestižní ocenění?

Pravidla soutěže jsou nastavená přísně a profesionálně a do poslední chvíle nebylo úplně jasné, kdo cenu získá. Bylo to tedy překvapení. Jsem rád, že jsem cenu získal, a vážím si toho.

Jsou podobná ocenění pro architekturu důležitá?

Ano, jsou důležitá. Nejenom pro konkrétní osobu, ale pro celý obor. Nesou s& sebou možnost přiblížit současnou architekturu k širší veřejnosti. Otevřít diskusi. Získat mediální prostor.

Loni získala cenu česká výtvarnice Kateřina Šedá, která ale žádný dům nikdy nepostavila. Josef Pleskot argumentoval rozhodnutí komise tím, že architektura nejsou jen cihly. Souhlasíte s& tím?

S& tím, že architektura nejsou jen cihly, samozřejmě souhlasím. Architekt nemusí stavět. Skvělý projekt nebo myšlenka pro mě mají stejnou hodnotu jako realizovaný dům. Za zásadní pro tvůrčí práci považuji schopnost přesahovat do různých oborů. Tvorba Kateřiny Šedé tyto přesahy má, takže za mě to bylo rozhodnutí správné a rozumím mu.

A čím je architektura pro vás?

Nesouhlasím s rozšířenou definicí, že je architektura oborem na pomezí umění a techniky. Pro mě je architektura ryzí umění. Tedy něco, co má trvalou hodnotu mimo čas. Její technická a stavební složka jsou pro mě pouze prostředkem a nástrojem. Kamenná katedrála je stejně dokonalá jako současné stavby z oceli. V umění nelze říci, zda je lepší jeskynní malba, nebo obraz od Pollocka. To v architektuře platí stejně.

Vaše předchůdkyně Marcela Steinbachová (architektka roku 2016, pozn. red.) uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas, že v& současnosti příliš kvalitní architektura nevzniká, a to ani v& Česku, ani v& zahraničí. Máte stejný názor?

Zdá se mi, jak ji znám, že to spíš myslela z hlediska úrovně standardu, který není příliš vysoký. Špičková architektura vzniká, ale je jí méně, než bychom chtěli.

Jak je na tom česká architektura?

Povedlo se postavit řadu vynikajících staveb, ale je jich málo. Úroveň architektury souvisí s& podmínkami a příležitostmi, a ty buď jsou, nebo nejsou. Jsme malá uzavřená země s krásnými památkami a s poměrně konzervativním obyvatelstvem. To ve svém důsledku znamená nechuť doplňovat města soudobou architekturou. Je tu strach ze změny, z toho, aby současná stavba něco nepokazila. Máme mnoho talentů, ale neumíme je objevit a dát jim příležitost. Třeba skrze férové architektonické soutěže.

V& Česku tedy nevzniká více kvalitních realizací, protože se vypisuje málo architektonických soutěží?

Díky osvětě a práci České komory architektů počet soutěží přibývá. Problém je v zásadě jinde. Pokud soutěž vyhrajete, musíte se zúčastnit výběrového řízení, kde je kritériem cena a čas dodávky projektu. Nakonec se tak nemusí realizovat nejlepší návrh, ale návrh s nejnižší cenou a nejkratším termínem.

Například váš ateliér vyhrál soutěž na revitalizaci ostravských jatek. Tu ale nakonec bude realizovat atelier polského architekta Roberta Konieczného KWK Promes. Jak k& tomu došlo?

Vyhráli jsme architektonickou soutěž, stejně jako následující nabídkové řízení. Problém byl se smlouvou, kterou mi naši právníci důrazně nedoporučili podepsat. Nastavené smluvní podmínky pro nás bylo nereálné splnit. Smlouva se zároveň nedala upravit, neboť jsem včas nepodal námitku. Podle právníků existuje pro tyto případy opravný prostředek a bylo tedy možné proces vrátit o krok zpět. Tento krok město Ostrava odmítlo udělat. Dnes to osobně vnímám jako záminku, jak realizovat jiný návrh, a už toho nelituji.

Na čem momentálně pracujete?

Pracujeme například na Muzeu živlů a lanové dráhy v& Peci pod Sněžkou, na kulturním centru Bílá růže v& Kašperských Horách, s& Ondřejem Kobzou na návrhu plovoucí kaple Jana Nepomuckého, sportovním a společenském centrum Holoubkovský rybník, návštěvnickém centru pevnostního systému Stachelberg a dalších projektech.

Komentáře